Nezamykejte za minulostí
Továrna na výrobu zámků a cylindrických vložek v Rychnově nad Kněžnou zahájila provoz 9. října 1911. Oslavte s námi výročí a připomeňte si šest klíčových etap z naší historie.
Začátek nového století
Na přelomu 19. a 20. století byl Rychnov nad Kněžnou pokrokový a vyspělý. Město s vlastní elektrárnou nebo úspěšnou sodovkárnou, které v té době evidovalo přes čtyři sta živnostníků, přilákalo k podnikání i třebechovické obchodníky Aloise Fáborského a Františka Šedu.
Za příslibu zaměstnání pro padesát pracovníků dostali od města pole, na kterém později vznikla malá dvoupodlažní továrnička na zámky. Do obchodního rejstříku byla oficiálně zapsána 9. října 1911. Provoz zahájila následující rok. Jeden dělník tehdy vyrobil denně průměrně kolem sedmi zámků.
První světová válka
Většina dělníků musela narukovat na frontu a z továrny na zámky se stala továrna na výrobu železných cvočků na boty pro vojáky rakousko-uherské armády. Válka po sobě zanechala hospodářskou krizi, která neminula ani Fáborského továrnu. Dělníci stávkovali za vyšší mzdy, avšak přidávat nebylo z čeho. Čistý zisk za rok 1919 činil necelých třicet tisíc korun.
Když protesty utichly, zahájil Fáborský vývoj nového rozvorového zámku, který později získal v Evropě jméno.
První republika
Továrna dál rostla. Koncem 20. let podnik dával práci už 460 lidem.
Cestu ke slávě ale továrně prošlapaly cylindrické vložky s reliéfem dogy, symbolu ochrany domova a majetku. Výroba začala v roce 1932.
O dva roky později si Fáborský nechal patentovat systém bezpečnostního kódu a z jeho továrna se stala největší v tehdejším Československu.
Lidé, kterým chránil majetek zámek FAB, dostávali dokonce slevy na domovní pojištění.
Druhá světová válka
Dva roky před druhou světovou válkou Alois Fáborský zemřel. Prosperující továrnu převzal jeho syn Antonín, krátce poté převzala řízení podniku německá okupační správa, která rozhodla o zavedení vojenské výroby.
Pod střechou továrny ale operovala místní odbojová skupina, kterou Fáborský mladší podporoval, a pokoušela se výrobu sabotovat například tím, že tajně zakopala půl tuny výrobní mosazi. Odbojáře nakonec Němci odhalili.
Třicet Rychnováků včetně čtyř zaměstnanců továrny poslali do koncentračních táborů. Pro jednoho z nich poslal Fáborský do Terezína po osvobození vlastní auto, aby nemusel čekat na hromadný transport.
Rok 1948
Ani FAB se nevyhnul znárodnění. Soudruzi uvedli jako důvod ohrožení plynulého chodu výroby a hospodářského života.
Antonínu Fáborskému umožnili pracovat v továrně do roku 1952, kdy dostal výpověď a zůstal téměř bez prostředků, jelikož mu nevyplatili soukromé konto. Musel narukovat k technickým praporům, což mu v 41 letech podtrhlo stávající zdravotní potíže.
Z továrny úplně zmizel odkaz rodiny Fáborských.
Na klíčích nestálo FAB, ale TZK – továrna na zámky a kování. Postupně se k podniku přičleňovali další provozy, například třebechovický nebo skuhrovská slévárna.
V 60. letech měl přes 500 zaměstnanců.
Po revoluci
Česko si symbolicky klíči vyzvonilo svobodu. Po revoluci přišla privatizace a v roce 1992 vznikla akciová společnost FAB.
Díky anglické bance Flaming, která odkoupila veškeré akcie podniku a následně je nabídla na burze, vstoupilo v roce 1997 do FABu švédské konsorcium ASSA ABLOY, světový leader s komplexním řešením dveřního příslušenství.
Pod jeho křídly dnes rychnovský závod produkuje téměř deset milionů cylindrických vložek.